Tyto bedničky jsem si pořídil hodně dávno… vice než před 10 lety. Od té doby zažili nejen hodně hudby ale i několik stěhovaní a mých zásahů. Povím vám o nich pár slov.
Naprosto chápu, že jste o značce SVEN neslyšeli nic: vůbec nic o ní neví ani Seznam. Je to finská značka, primárně působící v Rusku a Ukrajině, pak trochu u sebe ve Finsku a Anglii. Pokud se nemýlím, začínali oni právě s multimediálními reproduktory, kteří po uvedení na východní trh ihned získali ocenění nejen u geimerů, ale i u příznivců kvalitního zvuku. Nevím, jestli to byl schválně záměr, ale ačkoliv SVEN úporně zařazoval všechny své výrobky do PC-segmentu, jen tak jednoduše zapojit reprobedny do PC nešlo: jsou pasivní, takže potřebuji externí zesilovač. Jenže po jejich zapojení do zesilovače se ukázalo, že taková soustava je schopna na něco mnohem vice serióznějšího, než oznamování systémových událostí Windows a tak reprosoustavy značky SVEN se rychle dostali do domovů příznivců kvalitního zvuku, kteří si nemohli dovolit sáhnout po solidní značce.
Vyvrcholením popularity reproduktorů této značky byly právě HP-830S (11 litrů) a jejich trochu zvětšená verze HP-830B (15 litrů). Hodně k tomu přispíval i skrytý potenciál těchto soustav: bedna je vyrobena z 15mm sololitu a ošetřena kvalitní vinylovou folii, středobasový reproduktor – kevlarový s fazovyrovnávajícím víčkem ve tvaru kuli, plus hedvábný vyškač, což už samo o sobě něco říká. Jedinou jejích slabinou byla výhybka, ale ona může byt vyměněna.
A tak jednoho dne se 830-ky objevili u mne. Pravé v té době času na jejich přestavbu jsem neměl vůbec, takže jedinou věci, co jsem udělal, vyměnil nepolární elektrolytické kondenzátory ve výhybce za svitkové a asi rok poslouchal je tak. No, bylo to docela utrpení, ale na druhou stranu ten rok mi bohatě stačil na "porozumění" jejich zvuku. Hučící basy zjevně ukazovali na spatně navržený bass-reflektor nebo nesprávně vybraný typ ozvučnice a chybějící středy – na špatně navrženou výhybku. Proto druhým krokem byla úprava vlastně bedny.
No, teda nic moc… Je tam nějaký syntapon a jen po stranách; zadní, nejvíce kritická stěna je holá. Ano, jedna věc je ta, že z hlediska tlumeni syntapon funguje nic moc (používá se ale při výrobě repráků hodně často, a to hlavně kvůli nízké ceně), ale při takovém jeho umístění stojaté vlny mezi reproduktorem a zadní stěnou se netlumí naprosto vůbec. Nebudeme ale říkat, že konstruktéři jsou blbci; vezmeme to jako potenciál pro zlepšování )))
Takže vyhodil jsem z bedny všechna její střeva a polepil tvrdou 4mm plstí.
Zvažoval jsem ještě rozpěru mezi bočními stěnami, ale nakonec jsem rozmyslel.
No a teď co s tím bass-reflektorem? Někteří doporučovali ten nátrubek prodloužit, někteří – zacpat hadrem… Myslím si, že každý, kdo se alespoň jednou zabýval stavbou nebo přestavbou ozvučnic ví, že rozhodujícím parametrem reproduktoru pro výběr její typu (otevřený, uzavřený atd.) je tzv. celkový činitel jakosti (Qts – total Q-factor): pokud je menší než cca 0,5, můžeme stavět bass-reflektor; pokud je větší – uzavřený typ. Můj repráček má Qts ≈0,75 takže upřímně nechápu toho kretena, který strčil do bedny tu rouru.
No, upřímně řečeno, i repráky s Qts>0,5 se dají použit v bass-reflektorovém typu, háček bude v tom, že objem bedny mel by byt několikanásobně větší, než ekvivalentní objem (Vas – equivalent air volume) repráku a bass-reflektor může byt i přes metr dlouhý. Ano, taková varianta nabízí tu výhodu, že takto navržená ozvučnice je schopna pracovat na frekvencích, nižších než frekvence vlastní rezonanci reproduktoru, ale jelikož bedna už je daná, nezbývá mi nic jiného, než přizpůsobit ji reproduktoru.
Praktický to bude znamenat vyhození bass-reflektoru a nalezení potřebného množství tlumicího materiálu a to už buď poslechem anebo měřením. Orientačně, jen abychom se ujistili, že jsme na správné cestě, můžeme to nasimulovat i na počítači.
Nevím, jestli jste ještě zažili kdysi hodně oblíbený software "JBL! SpeakerShop" od společnosti JBL!, který umožňoval právě takové simulace. Podívejte se na jeho okno.
První sloupec – tzv. Optimální bedna pro bass-reflektorové provedeni. Ano, mohla by pracovat již od 26,5Hz, ale 52 litry… Druhy sloupec – moje originální bedna s nátrubkem. Je naprosto jasně vidět (modrá křivka), že reprák vůbec není zatlumený a bude hučet jako včelí úl, a bass-reflektor mu v tom jen pomůže. Ačkoliv teoretická hranice je 49Hz, ten zvuk je tak hnusný, že… Třetí sloupec s 73-litrovou bednou – ideální uzavřené řešení pro můj reprák. No a poslední – zase moje bedna bez bass-reflektoru. Ano, basů bude méně, ale budou perfektní. A protože zmizí přebuzení kolem 80Hz, subjektivně to ani nepoznám.
Zkusíme to změřit; modrá křivka bude původní kmitočtová charakteristika středobasu, oranžová – po úpravě.
Není to tak zlé. Dokonce bych řekl, že je to naprosto supr. Rezonance klesla na 75Hz a rozdíl na 50 a 60Hz je naprosto zanedbatelný. Pro úplnost ještě změřím impedanci reproduktoru.
Takže zase tu vidím rezonanci na 75Hz a spočítaná hodnota Qts se rovná 0,925 (což shoduje s 0,95 ve čtvrtém sloupci simulátoru) a vysvětluje ten hrb na 70…90Hz. Samozřejmě, ten se dal úplně odstranit dalším přidáním tlumicího materiálu uvnitř bědný, ale pak už se mi ten bas přestával líbit, byl nějaký neživý, přidušený suchý. Proto jsem jen "zabalil" trochu jemnější plsti do gázy a následně uchytil nitěmi na stěnách, a dodatečně strčil do bedny kus vaty.
No a pak následovala další roční pauza, během které jsem tyto bedničky poslouchal, poslouchal a poslouchal… I když "na papíru" basů dokonce trochu ubylo, subjektivně to bylo právě naopak. Po odstranění příčiny hučení, které "maskovalo" vše, co bylo pod 80Hz, ve zvuku se objevili noty, které jsem nikdy z těchto beden neslyšel, zmizla "rozmazanost" basů. Zbývá pořešit jen ty středy…
Hlavní chyba originální výhybky je hodně vysoko zvolena frekvence rozdělení – kolem 4,5kHz. Nízkofrekvenční reprák v tomto pásmu již sám o sobě má pokles ≈3dB, pak s výhybkou ≈6dB. Zároveň se ale rapidně zužuje jeho směrová charakteristika, takže ve výsledku pásmo 2…6kHz je hodně potlačené.
Jenže snižit dělící frekvencí jen tak nejde, protože vyškač ma asi na 1,8...2kHz rezonanci, takže už toto pasmo musi byt alespoň o 10dB potlačené. Proto použijeme na něj eliptickou horní propust, trochu "zatlumenou" rezistorem, a na středobas – obyčejnou dolní propust 2 řády se Zobelovým obvodem.
Schéma nové výhybky:
Ano, vím, že podle feng-shui se repráky mají zapojovat v protifázi (kvůli fázovému rozdílu 180° na dělicí frekvenci), ale mým (a nejen mým) uším se zalíbilo právě tak.
Zkušební výhybku jsem postavěl na univerzální desce a… protože jsem byl líný, na další stejné desce pak postavěl i druhou. No a vzhledem ku tomu, že už nějaký patek to funguje, asi až tak špatná volba to nebyla. Na fotce níže můžete vidět, jak vypadají původní a nová výhybky.
Dráty jsem zapájel přímo na vývody komponentů, celá deska se pak umístila na zadním panelu se svorkovnicí.
No a samozřejmě, co by to byla za přestavba bez porovnávacího měření, co?
Myslím si, že se mi to povedlo. Jedna věc, že jejich kmitočtová charakteristika teď už jakž-takž odpovídá standardu Hi-Fi, mnohem ale důležitější byla změna jejích zvuku. Poslouchám tyto bedničky velmi rad. Po přestavbě mají velmi příjemný a neobarvený zvuk; basy jsou rychlé a přesné a středy neřežou uši. Já je můžu poslouchat nepřetržitě několik hodin a jediná věc, která mi v tom vadí, jsou sousedé :)
