Myslel jsem si, že tato pravda je známa ze školních lavic. Mýlil jsem se. Vítejte ve světě blbců.
Toto je fotka obyčejného zdroje, který jednoho dne přestal fungovat. Ve většině stačí vyměnit nafouknutý elektrolyt, ale tady na mne ještě cekala zřejmě proražená dioda… ne… cože… 3 diody? Paralelně???
Ano, opravdu 3 diody paralelně. Jedna odvalená, dvě OK.
Jelikož jsou to obyčejné "jednoampérovky", zřejmě nic lepšího těch blbců nenapadlo, něž narvat tam 3 kusy paralelně a s čistým svědomím na pouzdře zdroje napsat "1600mA". Jenže, jak jsem už zmínil, o tom, že se takové věci dělat nesmí, mnozí z nás se dozvídali možná i před školní lavici na rádiokroužku. Kvůli odlišnému prahovému napěti dvě a vice paralelně zapojené diody nikdy nerozdělí zátěž rovnoměrně. Vždy jedna dioda bude přetížená, a zbytek bude "odpočívat". No a při určitém zběhu okolnosti dojde k průrazu pravě té přetížené diody:
Tahle se mi při odpájení prostě rozpadla.
Z nějakého rozkuchaného počítačového zdroje jsem vytáhnul diodu 1N5822. A jelikož škola už je daleko vzadu a od té doby jsme se naučili koukat do datasheetů, můžeme tam zjistit třeba to, že 1N5822 má přechodovou kapacitu 250pF, což je méně, něž u třech 1N5819 (110pF×3=330pF), a při proudu 3A má menší úbytek napětí, něž 1N5819 při 1A.
Ani z cenového hlediska nedává to žádný smysl: 1N5822 stoji téměř tolik jako 1N5819, takže použitím 1N5819 jen prodražujeme zdroj. Rozum mi zůstává stát…
No a navíc 1×1N5822 zabírá trochu méně místa, což dovolilo mi narvat tam trochu větší (a lepší) elektrolyt.
Tak se to mělo udělat.
Anebo máte nějaké vysvětleni použiti 3 diod?
Komentáře