Úsporné zářivky nemají rádi časté zapnutí a vypnutí. I když výrobce uvádí jejich životnost přes 10 000 hod., ale je to pouze v režimu jednoho cyklu zapnuti-vypnuti na alespoň hodinu nepřetržitého provozu. Nemá smysl je používat, řekněme, na zachode, nebo na chodbě, kde se světlo zapne na dobu 10 sekund až několik minut. LED lampa na záchodě - drahý luxus. Takže tady je lepší dát běžnou žárovku. Ale dalo by se ne úplně běžnou.
Někteří výrobci nabízejí halogenové žárovky v klasickém provedení, na první pohled úplně stejné, mohou vypadat třeba takto:
Obal nám poví že oni mají energetickou třídu C a životnost 3000 hodin (ve srovnání s třídou D a 1000 hodin v běžné žárovký, což slibuje úsporu cca 25%).
Takovou žarovku přikoném 45W (ekvivalent klasické 60W) pořídil jsem si já do WC, nicmene méně než za rok ona “odešla”. Halogenové žárovky totiž ještě vice se boji počatečního nárůstu proudu, než jejich předchůdce klasické žárovky.
Pro omezeni tohoto proudu a prodloužení životnosti žárovky udělal jsem jednoduchý spinač na dvou paralelně zapojených tranzistorech IRF840.
V první okamžik, kdy proud teče v jedné polovině cyklu přes vestavěnou diodu uvnitři tranzistoru (není zobrazen) a žárovka svítí asi napůl. Po zhruba půl sekundy napětí na kondenzátoru dosáhne potřebné k úplnému otevření tranzistoru hodnoty a proud poteče zcela přes nej. Úbytek napětí přes otevřený tranzistor je malý, proto on se skoro nezahřiva. Pokud zatížení nepřesahuje 30W, poradí se s ní jeden tranzistor. Pro 50-wattovou halogenovou žárovku, použil jsem dva IRF840 v TO-220. Také mezi nimi na desce je vidět tři otvory - je to pro možnost použiti tranzistoru IRFP460 v pouzdře TO-247, kterým můžeme napájet zátěž až 100 W, ale ten je o něco dražší. Je jasné, že si můžete zapájet všechny tři najednou. Paralelně k odtoku-přítoku tranzistoru jsem dal přepínač blokující spínač.
Tyto spínače jsem si udělal více než před 10 lety. Jeden z nich pracuje se svoji žárovkou na schodech pořad.
